Viac o migréne

11. kapitola: Budúcnosť

Hlavná stránka » Viac o migréne » 11. Budoucnost

11. Budoucnost

Navzdory faktu, že migréna byla poznána před více než 3000 lety, byl až do tohoto století zaznamenán minimální pokrok v našem porozumění jejímu lékymechanizmu.

Nejstarší známé pojednání o migréně je zaznamenáno na papyru z roku 1200 př. Kr., který byl nalezen v hrobce v Thébách. Zaznamenává magické zaříkávadlo, které má být účinné proti typu bolesti hlavy známému jako poloviční skráň.

Léčení sahalo od modliteb a zaříkávání až k nebezpečnému „umění“ trepanace: snahou bylo vypudit démony odpovědné za bolest. Trepanace je odstranění části kosti z lebky; známky trepanace vykazují lebky datované již od roku 7000 př. Kr., i když není známo, zda tu šlo o specifickou léčbu bolestí hlavy. Nicméně existují důkazy, že trepanace byla prováděna jako léčba úporné migrény ve Francii sedmnáctého století.

Jiné historické léčebné metody byly pravděpodobně účinnější. Jedním z léčebných postupů, datovaným z doby Egypta, bylo přivázání hliněného krokodýla k hlavě postiženého pomocí lněné pásky, na které byla napsána jména bohů. Tlak na měkké pokrývky lebeční měl zmírnit bolest.

Léky budoucnosti
Farmaceutické společnosti průběžně pracují na vývoji účinnějších forem léčiv pro léčení migrény.

Cíle výzkumu léčiv

Farmaceutický průmysl dnes soutěží v tvorbě nových léčiv, která budou účinnější a bezpečnější než jejich předchůdci. Ačkoli je v současnosti ve středu zájmu serotonin, je pouze jedním z četných chemických poslíčků v lidském těle a nepracuje izolovaně. Skutečnost, že mnoho substancí používaných k léčení migrény působí na serotoninové mechanizmy, není dostatečným důkazem, aby mohl být serotonin označen za příčinu. Důležitější roli mohou hrát jiné chemikálie, některé dosud nerozpoznané.

Další výzkum, protože velmi mnoho okolností spojených s migrénou zůstává tajemstvím - důkazy mnohých teorií stále unikají a mnoho otázek je nezodpovězených. Kromě bolesti hlavy je třeba vzít v úvahu mnoho dalších faktorů. Stále například nikdo neví jak nebo proč to či ono spouští záchvat - od silného zápachu po pití alkoholu - nebo proč někteří lidé zažívají varující auru nebo trpí nevolností a zvracením, což vše tak odlišuje migrénu od prosté bolesti hlavy.

Pokud lékaři porozumí mechanismu záchvatu, může jim to v ideálním případě pomoci najít cesty, jak zvládnout migrénu s minimálním užitím léků.

Zjišťování genetických spojitostí

Argument, že migréna je dědičná, není nový, ale u stavu tak běžného, jako je migréna, je pravděpodobné, že každý pacient bude vědět přinejmenším o jednom dalším členu rodiny, který má záchvaty - aniž by existovala genetická spojitost. Jedním z problémů genetického výzkumu je nutnost stanovení správné diagnózy. Jestliže například nelze identifikovat všechny členy rodiny postižené migrénou, protože jeden nebo dva z nich mají jen sporé záchvaty, ve kterých nepoznají migrénu, samozřejmě to ovlivní výsledek každé studie. Dalším problémem je, že migréna je zřejmě výsledkem komplexní kombinace vzájemně působících vnitřních a vnějších faktorů, a nikoli důsledkem jednoho konkrétního faktoru.

I za těchto omezení se lékaři snaží zjistit, jestli existuje skutečný genetický základ migrény. Dlouho se předpokládalo, že genetickou spojitostí je dědičnost migrenózního prahu - náchylnosti k migréně. Nedávné pokroky v genetice usnadnily izolování specifických genů a identifikace genu pro všechny typy migrény je teoreticky možná.

Záležitost rodiny
Přestože doposud nebyl identifikován žádný specifický gen migrény, záchvaty migrény mají tendenci k „rodinnému“ výskytu.

Test na migrénu

V současnosti nejsou dostupné žádné metody umožňující potvrzení diagnózy migrény: při absenci jiných příznaků nebo lékařského nálezu spočívá diagnóza pouze na údajích sdělených lékaři pacientem. Vyšetření jsou nutná pouze tehdy, jestliže kolem diagnózy panuje nějaká nejistota a je zapotřebí vyloučit jiné příčiny bolesti hlavy. 

Většině lékařů stačí k určení správné diagnózy popis záchvatů a lékařské vyšetření, což ovšem nemusí být snadné pro někoho s menšími zkušenostmi. Aby bylo možné přesné vyhodnocení, pokoušejí se výzkumníci navrhnout vyšetření, které by bezpečně rozpoznalo všechny pacienty s migrénou.

Takové vyšetření snad bude možné, až více porozumíme mechanizmu záchvatu nebo pokud bude identifikován specifický gen.

Změna postojů k migréně

Snad největší pokrok byl dosažen ve změně postojů k migréně. Dnes je považována za organický stav s měřitelnými biochemickými změnami - představa na hony vzdálená představě, že se jedná o neurotický stav a vše se odehrává v mysli.

Rozmach výzkumu také posunul „společenské“ postavení migrény - takže si postižení uvědomují, že „v tom“ nejsou sami. Ačkoliv se tedy nad léčbou migrény stále vznáší otazník, mohou některé postupy, ať již s pomocí léků nebo bez nich, lidem pomoci záchvaty zvládat.

Ušli jsme dalekou cestu od dob, kdy bylo možno nabídnout léčení pouze ve formě modlení nebo vrtání otvorů do lebky. Ale tu hlavní odpověď mohou dát sami pacienti. Migrénici si do značné míry mohou pomoci sami, jak bylo úspěšně ověřeno svépomocnou asociací Migraine Action Association.

Pro další posun v našich znalostech by bylo velmi cenné přesně určit skutečné rozšíření migrény v populaci. V mnohém to záleží na dalším vývoji „postavení“ migrény. Lidé si musejí uvědomit, že jejich bolesti hlavy mohou být migrénou, a naučit se, jak mají postupovat při záchvatech. Také je nutno rozptýlit některé přetrvávající mýty.

Klíčové body

  • Farmaceutický průmysl se trvale snaží najít nové léky, které budou účinnější než jejich předchůdci.
  • Identifikace genu migrény je teoreticky možná.
  • Výzkumníci se pokoušejí navrhnout vyšetření, které by s určitostí rozpoznalo všechny pacienty s migrénou.

Posledná aktualizácia strany: 14. 3. 2007